Freud a jazykověda
Freud spatřoval mezi psychoanalýzou a vědami o jazyce hned několik styčných bodů. V textu Zájem o psychoanalýzu (1913) podal mnohé důvody, proč by se lingvisté měli jeho objevem seriózně zabývat: pro psychoanalýzu jsou totiž jazykem i vizuální a další neverbální znakové systémy, činnost analytika se navíc podle něj blíží činnosti překladatele. Sám přitom projevil nebývalý zájem o existující výzkumy primitivních jazyků a pokusil se pro podivnou logiku nevědomí nalézt racionální základ v dějinách lidského vývoje. My v příspěvku představíme několik způsobů, jakými byly tyto Freudovy představy recipovány ve francouzské lingvistice a sémiotice (Émile Benveniste a další).